|
Ideál ženské krásy před a po roce 1989 - analýza diskurzu v časopise Vlasta
Bělinová, Helena ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Předkládaná práce pojednává o ideálu ženské krásy před rokem 1989 a po roce 1989 v kontextu společenského a kulturního diskursu v časopise Vlasta. Hlavním předpokladem této práce je tvrzení, že ideál ženské krásy před rokem 1989 se liší od ideálu ženské krásy po roce 1989. Lze předpokládat, že s jinou sociální strukturou, politickým systémem i kulturními formami se mění i diskurs ženské krásy. Charakter práce je teoreticko-empirický. Teorie slouží jako rámec pro vymezení daného tématu a jeho zasazení do sociologické oblasti genderu, ze které vycházím. Výzkumná část práce se věnuje analýze diskursu krásy v časopise Vlasta v roce 1975 a v roce 2005. Cílem této analýzy je provést sérii jednotlivých analýz, které kromě samotného diskursu krásy mapují celková témata časopisu a roli časopisu v daném historickém období. Pro svou práci jsem zvolila kvalitativní sociologickou metodu diskursivní analýzu. Ambicí práce je provést důkladnou analýzu jednoho konkrétního společenského diskursu a představit všechny důležité společenské, historické a kulturní aspekty, které mohou diskurs ovlivňovat, a použít časopis Vlasta jako konkrétní případ. Klíčové pojmy Ideál ženské krásy, diskurs, mediální diskurs, gender, diskursivní analýza, časopis Vlasta, proměna, socialismus, média, genderové stereotypy, genderová socializace
|
|
Specifické rysy hudební publicistiky ve vybraných tištěných periodikách v mediálním diskursu síťových médií
Křížová, Lenka ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Sládková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá specifickými rysy textových vzorců hudební publicistiky v celostátních zpravodajských týdenících Týden, Reflex a Respekt, u nichž byl zkoumán konkrétní vzorek textů v období od ledna do července 2011. Pomocí kvalitativní textové analýzy porovnává použité jazykové a stylistické prostředky s důrazem na metaforická vyjádření. Zde je věnována pozornost tomu, jak si na základě metafor konceptualizujeme abstraktní jevy okolo nás a jak je vyjadřujeme naší řečí. Zároveň jsou zde popsány základní metaforické koncepty doplněné konkrétními ukázkami z produkce časopisů. Analýza dále sleduje terminologii typickou pro tento mediální diskurs a slovní zásobu hovorovou a knižní, u níž posuzuje relevantnost užití jednotlivých výrazů s ohledem na současný úzus. V teoretické části je popsána historie umělecké kritiky s důrazem na kritiku hudební a sledujeme zde vývoj tohoto oboru až do současnosti. V praktické části charakterizujeme současné projevy tohoto mediálního diskursu na konkrétním vzorku textů. Práce zachycuje a porovnává individuální styl publicistů a rozdílné přístupy jednotlivých periodik ke zpracování stejných či podobných témat. Na závěr jsou nastíněny vývojové tendence tohoto mediálního diskursu.
|
|
Ideál ženské krásy před a po roce 1989 - analýza diskurzu v časopise Vlasta
Bělinová, Helena ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Předkládaná práce pojednává o ideálu ženské krásy před rokem 1989 a po roce 1989 v kontextu společenského a kulturního diskursu v časopise Vlasta. Hlavním předpokladem této práce je tvrzení, že ideál ženské krásy před rokem 1989 se liší od ideálu ženské krásy po roce 1989. Lze předpokládat, že s jinou sociální strukturou, politickým systémem i kulturními formami se mění i diskurs ženské krásy. Charakter práce je teoreticko-empirický. Teorie slouží jako rámec pro vymezení daného tématu a jeho zasazení do sociologické oblasti genderu, ze které vycházím. Výzkumná část práce se věnuje analýze diskursu krásy v časopise Vlasta v roce 1975 a v roce 2005. Cílem této analýzy je provést sérii jednotlivých analýz, které kromě samotného diskursu krásy mapují celková témata časopisu a roli časopisu v daném historickém období. Pro svou práci jsem zvolila kvalitativní sociologickou metodu diskursivní analýzu. Ambicí práce je provést důkladnou analýzu jednoho konkrétního společenského diskursu a představit všechny důležité společenské, historické a kulturní aspekty, které mohou diskurs ovlivňovat, a použít časopis Vlasta jako konkrétní případ. Klíčové pojmy Ideál ženské krásy, diskurs, mediální diskurs, gender, diskursivní analýza, časopis Vlasta, proměna, socialismus, média, genderové stereotypy, genderová socializace
|
|
Polarizace české mediální krajiny po roce 2013: analýza diskursu nových mediálních projektů
Lebedová, Veronika ; Pudlák, Štěpán (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá polarizací české mediální krajiny po roce 2013 jako diskursivním konstruktem. Tématem je vznik nových mediálních projektů v reakci na převzetí vydavatelského domu MAFRA Andrejem Babišem. Sledovány jsou tři projekty: Echo24.cz, Reportér a Neovlivní.cz. Cílem práce je popsat diskurs alternativních médií, jak se reprezentují ve vlastní, aktuální situaci. Z teoretického hlediska práce vychází z teorie společenské odpovědnosti médií jako problematické, ale hluboce zakořeněné hodnoty. Dále se věnuje trendu koncentrace vlastnictví médií a popisuje porevoluční vývoj médií, který po roce 2013 dospěl ke změnám zásadním pro naše téma. Jsou jimi proměna modelu vlastnictví médií a polarizace mediální krajiny. Celá první část práce je kontextuálním zakotvením kritické analýzy diskursu nových mediálních projektů. Cílem výzkumu je ověření hypotézy: Alternativní média se vymezují v opozici k mainstreamu a využívají k reprezentaci své pozice, svých cílů a vlastních zájmů argumenty založené na principech teorie společenské odpovědnosti médií. Výsledkem práce je zjištění, že nové projekty v analyzovaných textech konstruují opozici my versus oni jako nezávislost versus oligarchizace. Zároveň hodnoty a principy teorie společenské odpovědnosti reprezentují jako univerzální, tedy...
|
|
Exkludované lokality v mediálním diskursu
BŘEČKOVÁ, Gabriela
Tato diplomová práce je zaměřena na identifikaci obrazu exkludovaných lokalit v mediálním diskursu. Posledních několik let formují média pohled majoritní společnosti na romskou minoritu a současně je konceptu sociální exkluze v České republice užíváno nejčastěji ve vztahu k lokalitám obývaným převážně příslušníky romské menšiny. Exkludované lokality se staly v médiích velmi diskutovaným tématem a média předkládají exkludované lokality jako problematické, ať již z hlediska nezaměstnanosti, chudoby, maximálního využití sociálních dávek jejími obyvateli, problémy s bydlením, kriminalitou, organizovaným zločinem, tak nepořádkem a problémy se školní docházkou dětí.
|